|
|
Mediální obraz Války v zálivu ve vybraném dobovém tisku
Štěpánek, Jan ; Horký, Petr (vedoucí práce) ; Chrenčík, Roman (oponent)
Práce se bude zabývat válečným konfliktem v Perském zálivu z roku 1991, důvodem vzniku této série událostí, způsobenými následky, a především průběhem tohoto souboje mocností z hlediska mediálního prostředí. Jádrem práce bude analýza domácího a zahraničního tisku z dob konfliktu. Tato analýza bude zároveň srovnávat změnu přístupu médií a také přístupu armády k médiím. Tento přístup bude srovnán s předchozími konflikty, mezi které patří například válka ve Vietnamu a dojde k objasnění možných změn, ke kterým v průběhu času došlo. Cílem práce bude čtenáři přiblížit konflikt jako takový, představit mu komplexní pohled na vybraný dobový tisk se zaměřením na České a Americké zdroje. Analyzována budou periodika Rudé právo a The Washington Post z období 17. ledna 1991 - 28. února 1991.
|
|
|
Margaret Thatcherová a její zahraniční politika v dobovém domácím a zahraničním tisku v letech 1979-1990
Štěpánková, Martina ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat zahraniční politikou Margaret Thatcherové od jejího usednutí do křesla premiérky Velké Británie v roce 1979 až do její rezignace na tento post v roce 1990. Dále bude reflektovat společensko-politickou situaci v Evropě, která v době jejího vládnutí panovala. Jádrem práce bude analýza dobového domácího a zahraničního tisku, demokratického i komunistického, v němž se studentka zaměří na válku o Falklandy, politiku vůči Evropskému hospodářskému společenství, řešení konfliktu v Severním Irsku, postoj k africkému kontinentu a Sovětskému svazu, válku v Perském zálivu a v neposlední řadě na zvláštní vztahy Velké Británie a Spojených států amerických. Cílem její práce bude komplexní pohled na dobový tisk, zasazený do dobové zahraniční politiky první ženy v čele Velké Británie.
|
|
|
První a druhá válka v Zálivu: význam technologické převahy v moderním vojenství
Zuna, Dominik ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Text bakalářské práce se zabývá vlivem moderních technologií na výsledek dvou specifických ozbrojených konfliktů, a to první (1991) a druhé (2003) války v Perském zálivu. Text se zabývá technologickou převahou na bojišti, disproporcí v oblasti výcviku, rolí vzdušných sil a psychologickými a morálními faktory. Cílem práce je porovnat důležitost faktorů ovlivňujících výsledek konfliktů a zhodnocení popisovaných teoretických přístupů, které se těmito výsledky zabývají. V rámci práce jsou oba konflikty rozebrány, porovnány a konfrontovány s jednotlivými teoriemi. Hlavním zjištěním je, že za skvělým vojenským výsledkem obou válečných konfliktů stálo synergické spojení špičkového výcviku, moderních technologií, letecké převahy a dalších, méně důležitých faktorů. V textu se nachází kapitola, ve které jsou nabyté poznatky aplikované na současný a výhledový stav AČR. Jedná se o srovnávací případovou studii, která vychází z primárních a sekundárních odborných zdrojů.
|
|
|
Geopolitika ropy
Odintsov, Nikita ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Práce geopolitika ropy usiluje o teoretickou konceptualizaci vývoje a změn režimu obchodu s ropou od konce druhé světové války po r. 2011. Práce vychází ze dvou dominantních teorií mezinárodních vztahů - z neorealismu a teorie interdependence. V teoretické části jsou představeny jejich hlavní přínosy a nedostatky. Na jejich základě je pak zformulován nový přístup ke konceptualizaci politické ekonomie ropy s důrazem na geo-ekonomii. Práce se zabývá dvěma základními otázkami: 1) "Za jakých okolností exportéři ropy konsolidují svůj energetický sektor?" a 2) "Jaký je důvod pro angažování mocností v ropných regionech?" Práce zkoumá vztahy mezi exportéry z Perského zálivu a Spojenými státy. Teorie interdependence je testována prostřednictvím výpočtu vzorce symetrie/asymetrie mezi importéry a exportéry, který je vyvozen ze srovnávání vzájemných obchodních podílů v době změn režimu obchodu s ropou. Teorie neorealismu a konceptuální přístup k politické ekonomii ropy jsou pak zkoumány prostřednictvím detailních případových studií, které se zaměřují na to, jak se importéři a exportéři snažili využít ropu ke svým mocenským zájmům. Práce přichází se závěrem, podle kterého geopolitika ropy je součástí širší geopolitiky a geo- ekonomie vzájemně si konkurujících a kooperujících států v anarchické struktuře...
|
|
|
Role Spojených států v irácko-íránském konfliktu (1980-1988)
Hrabcová, Klára ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; El-Ahmadieh, Jakub (oponent)
Islámská revoluce v roce 1979 znamenala nejen konec šáhova režimu v Íránu a ustanovení islámské republiky, ale také měla významný vliv na zahraniční politiku nového režimu. Za Chomejního režimu došlo ke zrušení diplomatických vztahů se Spojenými státy, které tím přišly o hlavního spojence v oblasti Perského zálivu, což dále znamenalo ohrožení amerického vlivu na Blízkém východě. Stejně tak došlo ke zhoršení vztahů se sousedním Irákem, jehož vůdce Saddám Husajn v září 1980 podnikl vojenskou intervenci do Íránu za účelem svržení nově nastolené islámské republiky. Spojené státy se v tomto konfliktu angažovaly již od počátku na straně Iráku. Práce se zabývá otázkou, jaké důvody vedly Spojené státy k podpoře do té doby nepřátelského režimu a jaké cíle v této válce americká zahraniční politika sledovala. Na základě analýzy role USA v této válce práce dochází k závěru, že hlavním motivem zapojení byla především ztráta hlavního spojence, obava ze šíření islámské revoluce, ale také sovětského vlivu, a ochrana amerických ropných zájmů v oblasti. Práce dále také analyzuje vývoj americké strategie, která byla zaměřena především na ochranu amerických zájmů v oblasti, posílení vlivu a zabránění rozpínavosti Sovětského svazu. Tyto faktory poté vedly americkou administrativu k balancování proti oběma stranám...
|
|
|
Britská reakce na události arabského jara v kontextu vztahů Spojeného království se státy v Perském zálivu
Fričová, Kateřina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce pod názvem Britská reakce na události arabského jara v kontextu vztahů Spojeného království se státy v Perském zálivu se zabývá dopadem, který měly události revolučního roku 2011, známé jako arabské jaro, na bilaterální spolupráci Spojeného království s Bahrajnem, Katarem, Spojenými arabskými emiráty a Ománem. Text za pomoci kvalitativní obsahové analýzy rozebírá, jak dění v Perském zálivu ve svých oficiálních prohlášeních reflektovali přední britští představitelé a členové koaliční vlády Davida Camerona. Ti totiž ve svém koaličním programu slibovali liberálně-konzervativní přístup k zahraniční politice, ale zároveň proklamovali snahy prohloubit vlastní vztahy se státy v Perském zálivu. Práce se tedy snaží zodpovědět, zda zřejmé dilema v podobě arabského jara vedlo Spojené království k přehodnocení tradičně vřelého přístupu ke státům v Perském zálivu a které oblasti spolupráce byly touto možnou změnou zasaženy nejvíce. Text se nejdříve soustředí na podobu britských bilaterálních vztahů se státy v Perském zálivu od počátku 70. let 20. století do roku 2010 a následně je věnován prostor také zahraničně-politickému směřování Spojeného království pod vládou Davida Camerona. Ve své finální části se pak práce zabývá reakcemi britských vládních představitelů na dění z roku 2011 a také...
|
|
|
První a druhá válka v Zálivu: význam technologické převahy v moderním vojenství
Zuna, Dominik ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Text bakalářské práce se zabývá vlivem moderních technologií na výsledek dvou specifických ozbrojených konfliktů, a to první (1991) a druhé (2003) války v Perském zálivu. Text se zabývá technologickou převahou na bojišti, disproporcí v oblasti výcviku, rolí vzdušných sil a psychologickými a morálními faktory. Cílem práce je porovnat důležitost faktorů ovlivňujících výsledek konfliktů a zhodnocení popisovaných teoretických přístupů, které se těmito výsledky zabývají. V rámci práce jsou oba konflikty rozebrány, porovnány a konfrontovány s jednotlivými teoriemi. Hlavním zjištěním je, že za skvělým vojenským výsledkem obou válečných konfliktů stálo synergické spojení špičkového výcviku, moderních technologií, letecké převahy a dalších, méně důležitých faktorů. V textu se nachází kapitola, ve které jsou nabyté poznatky aplikované na současný a výhledový stav AČR. Jedná se o srovnávací případovou studii, která vychází z primárních a sekundárních odborných zdrojů.
|
|
|
Role Spojených států v irácko-íránském konfliktu (1980-1988)
Hrabcová, Klára ; Zukerstein, Jaroslav (vedoucí práce) ; El-Ahmadieh, Jakub (oponent)
Islámská revoluce v roce 1979 znamenala nejen konec šáhova režimu v Íránu a ustanovení islámské republiky, ale také měla významný vliv na zahraniční politiku nového režimu. Za Chomejního režimu došlo ke zrušení diplomatických vztahů se Spojenými státy, které tím přišly o hlavního spojence v oblasti Perského zálivu, což dále znamenalo ohrožení amerického vlivu na Blízkém východě. Stejně tak došlo ke zhoršení vztahů se sousedním Irákem, jehož vůdce Saddám Husajn v září 1980 podnikl vojenskou intervenci do Íránu za účelem svržení nově nastolené islámské republiky. Spojené státy se v tomto konfliktu angažovaly již od počátku na straně Iráku. Práce se zabývá otázkou, jaké důvody vedly Spojené státy k podpoře do té doby nepřátelského režimu a jaké cíle v této válce americká zahraniční politika sledovala. Na základě analýzy role USA v této válce práce dochází k závěru, že hlavním motivem zapojení byla především ztráta hlavního spojence, obava ze šíření islámské revoluce, ale také sovětského vlivu, a ochrana amerických ropných zájmů v oblasti. Práce dále také analyzuje vývoj americké strategie, která byla zaměřena především na ochranu amerických zájmů v oblasti, posílení vlivu a zabránění rozpínavosti Sovětského svazu. Tyto faktory poté vedly americkou administrativu k balancování proti oběma stranám...
|
|
|
Geopolitika ropy
Odintsov, Nikita ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Práce geopolitika ropy usiluje o teoretickou konceptualizaci vývoje a změn režimu obchodu s ropou od konce druhé světové války po r. 2011. Práce vychází ze dvou dominantních teorií mezinárodních vztahů - z neorealismu a teorie interdependence. V teoretické části jsou představeny jejich hlavní přínosy a nedostatky. Na jejich základě je pak zformulován nový přístup ke konceptualizaci politické ekonomie ropy s důrazem na geo-ekonomii. Práce se zabývá dvěma základními otázkami: 1) "Za jakých okolností exportéři ropy konsolidují svůj energetický sektor?" a 2) "Jaký je důvod pro angažování mocností v ropných regionech?" Práce zkoumá vztahy mezi exportéry z Perského zálivu a Spojenými státy. Teorie interdependence je testována prostřednictvím výpočtu vzorce symetrie/asymetrie mezi importéry a exportéry, který je vyvozen ze srovnávání vzájemných obchodních podílů v době změn režimu obchodu s ropou. Teorie neorealismu a konceptuální přístup k politické ekonomii ropy jsou pak zkoumány prostřednictvím detailních případových studií, které se zaměřují na to, jak se importéři a exportéři snažili využít ropu ke svým mocenským zájmům. Práce přichází se závěrem, podle kterého geopolitika ropy je součástí širší geopolitiky a geo- ekonomie vzájemně si konkurujících a kooperujících států v anarchické struktuře...
|
|
|
Role malých států Perského zálivu v regionu s ohledem na vztah patron-klient
Kocourek, Tomáš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Bakalářská práce na téma Role malých států Perského zálivu v regionu s ohledem na vztah patron-klient je rozdělena do třech částí, jejichž cílem je poukázat na vývoj postavení tzv. malých států v regionu v jejich novodobé historii. První část se věnuje teoretickému pozadí mezinárodních vztahů, které je důležitou součástí jejich výzkumu. V této části jsou vytyčeny nejdůležitější charakteristiky teorií konstruktivismu, neorealismu a teorie regionálního bezpečnostního komplexu a také atributy některých důležitých konceptů jako je vztah mezi patronem a klientem nebo způsob formování aliancí. Druhá část je věnována nejdůležitějším momentům 80. a první poloviny 90. let 20. století v regionu Zálivu, které měly dopad na jeho další vývoj. Ve třetí části je potom kladen důraz na některé důležité momenty, které v posledních 20. letech usměrnily vývoj jednoho z malých států Perského zálivu - Kataru. Hlavní osou druhé a třetí části přitom je především partnerství malých států se Spojenými státy Americkými, které v těchto vztazích vystupují jako patron. Konec teoretické části je doplněn tabulkou, která obsahuje základní předpoklady pro chování malých států přičemž platnost těchto předpokladů v případě Kataru je zhodnocena ve shrnutí práce.
|
host ::
RSS.